Jak nacenit práci social media managera?

< zpět do členské sekce

Už před čtyřmi lety jsme s Eliškou  v našem průzkumu zjistily, že situace správců sociálních sítí v Česku není pěkná. Zkušených a schopných social media marketérů je opravdu málo a hobíků, kteří si při studiích nebo na rodičovské dovolené přivydělávají sítěma pár stovek měsíčně, se v poslední době vyrojilo jako hub po dešti. A i přesto, že na tenhle nešvar upozorňujeme v knížce i na každém školení, se situace nezlepšuje a nešťastní jsou z toho všichni zúčastnění i přihlížející.

To se následně odráží jak na kvalitě odvedené práce, tak na kvalitě trhu i pověsti dané profese. Na školeních se často setkávám s lidmi, kteří nemají žádné zkušenosti a žádné vzdělání, a i přesto spravují i 15 profilů najednou při sazbě 3 tisíce za jeden. Takové ceně nejenže nemůžou zkušenější marketéři samozřejmě vůbec konkurovat (a není to ani jejich cílem), ale zároveň za ni nemůže nikdo svou práci odvádět dobře.

Hobík podstřeluje běžnou tržní cenu hlavně ze dvou důvodů: buď neví, co profesionální správa obnáší, a tak mu přijde pár tisíc korun „za 4 příspěvky na Facebook“ adekvátní, anebo naopak nacení práci velmi nízko proto, že si je svých profesních limitů vědom a spoléhá na neznalost klienta. V obou případech samozřejmě tratí klient. 

Takového hobíka poznám na školeních i konzultacích velmi rychle: je přepracovaný, unavený a většinou se přijde poradit, jak zvládnout tak velké množství práce. Když spolu začneme rozkrývat, proč nestíhá, skončíme vždy u toho samého: má extrémní množství práce za extrémně nízkou cenu. Většinou je taky dost frustrovaný, protože klient, který nevidí hodnotu jeho práce, si s ním často vytírá podlahu: je věčně nespokojený, nedodává podklady, nedodržuje dohody, chce neustále něco předělávat, telefonuje mimo pracovní dobu, chce neadekvátní výsledky (za to, co platí), je velmi náročný na komunikaci a tak dále. Prostě všemi možnými prostředky ukazuje, že si práce neváží, protože nízká cena je v jeho očích i nízká hodnota.

Mimochodem, abych všechny podhodnocené správce neházela do jednoho pytle, občas v praxi narazím i na marketéra, který je juniorní, nebo se za juniorního považuje (a už dávno není!), a má ceny podobně nízko. Většinou je to kvůli tomu, že se bojí o vyšší odměnu říct nebo si ji neumí spočítat.

Ať už se jedná o hobíky, nebo marketéry, kteří se bojí říct o adekvátní odměnu, průběh bývá vždy stejný. S tak nízkými cenami a s takovým objemem práce se člověk nemá šanci vzdělávat a rozvíjet, takže jsou jeho vyhlídky na lepší pozici na trhu, vyšší výdělky a kvalitnější práci v nedohlednu. A to je, jak jistě chápete, začarovaný kruh.

💡 Co vzešlo z našeho průzkumu: Celých 41 % správců přiznalo, že často pracují ve volném čase a většina z nich se stará o vše; od strategie přes obsahové plány po reklamní kampaně a copywriting. Vytváří audiovizuální obsah, řeší vyhodnocování a zastává i pozici accounta. Na volné noze je čtvrtina z nich. Nejvíc freelancerů (89 %) pracuje pro firmy, 6 % dělá pro agentury a 5 % pro nezisk. Nejčastěji jsou social media manažeři placeni fixní mzdou (35 %), nebo hodinovkou (21 %). Průměrný plat správců sociálních sítí byl v době výzkumu 33 700 Kč čistého.

U většiny začínajících marketérů nebo hobíků je nicméně tohle běhání v křeččím kolečku způsobeno pouze neznalostí: branže, kontextu, pricingu atd. Chcete-li tedy lépe naceňovat své služby jako social media manažer a věnovat se tomu pořádně a s dobrými výsledky, tady je 12 otázek, na které byste měli znát odpověď. Snad to bude zároveň dostatečné vysvětlení, proč nejde částku za správu profilů vyseknout od stolu a proč to zkrátka – pokud chcete brát sítě vážně – nemůže stát pár stovek.

Ale pokud vás prostě jen baví postovat na sítě obrázky a je vám jedno, jestli vám sítě něco přinesou, tady můžete přestat číst.

1. Potřebujou vlastně freelancera?

Ač se nám to nemusí líbit, freelancer nemusí být pro klienta vždy ta nejlepší volba. Možností, jak sítě „vyřešit“, je mnohem víc. Může si najmout agenturu, freelancera, tým freelancerů nebo si dělat sítě in-house. Všechny varianty mají svá pro a proti. Už dávno neplatí, že freelancer bude ta nejlevnější volba. Čeští top marketéři na volné noze můžou být podobně drazí, nebo dokonce dražší než některé agentury. 

Po agentuře klienti většinou sahají v situacích, kdy chtějí kompletní servis: nemají čas řídit více dodavatelů, spravují více komunikačních kanálů, či dokonce více značek, mají rozběhnuto více kampaní v různých fázích procesu, potřebují téměř nonstop péči, jsou časově náročnější atd. 

Pokud klient nepotřebuje tak široké portfolio služeb, sáhne pravděpodobně po freelancerovi. Značky využívají freelancery nejčastěji v situacích, kdy potřebují obsah na specifické téma, chtějí mít s dodavatelem osobnější vztah nebo ještě nejsou tak velké, aby vytěžily portfolio agentury. 

Neznamená to ale, že na volné noze můžete spravovat jen malé značky. Samozřejmě můžete spolupracovat i s velkou firmou či značkou, ale budete pravděpodobně muset spojit síly s dalšími freelancery, abyste potřeby klienta pokryli. Sestavit si svůj vlastní freelance tým je celkem časté řešení větších zakázek a přináší opět nové radosti i strasti. Klient je většinou nadšený, protože má to nejlepší z agenturního i freelance světa, nicméně na vás leží daleko více odpovědnosti: vše zaštiťujete svým jménem a přibude vám nemalé projektové řízení (řečeno agenturní hantýrkou: suplujete accounta).

Nejlepším řešením samozřejmě je, aby si klienti dělali sítě sami. Ano, je to tak: je to uvěřitelnější, autentičtější, jednodušší a efektivnější (samozřejmě pokud mají v týmu členy, kteří sítě zvládají dobře obsluhovat). Proč to nedělají? Co jim v tom brání? Jaké kroky jsou potřeba k tomu, aby to bylo možné? To jsou všechno otázky, které byste na prvních schůzkách neměli opomenout.

Promyslete, jestli jste jako freelancer opravdu vhodným řešením. Nespoléhejte na to, že věříte, že klient snad ví, co poptává. Klienti často potřebují s definováním zakázky pomoct.

💡 TIP od Adama Zbiejczuka: Freelancer může být řešením také tehdy, kdy sociální sítě vnímám jako výrazně doplňkový, nepříliš důležitý kanál, ale nechci riskovat, že bude úplně mrtvý. Pak ale taky nemůžu čekat zázraky na počkání. Obecně bych freelancerům doporučil se firmám, které to nemají potřebu nikam posouvat, spíš vyhnout a soustředit se na ty, kde je snaha to někam posunout. 

2. Jaká forma bude nejlepší?

Budete klientovi nejužitečnější v rámci konzultací, supervize, školení, nebo správy profilů? Jakmile zjistíte, co klient potřebuje a jaké má možnosti, zvažte, v jaké formě spolupráce pro něj budete největším přínosem. Mnoho klientů za mnou přichází s tím, že chtějí, abych spravovala jejich profily, ale během prvního setkání dojdeme společně k tomu, že daleko efektivnější budou pravidelné konzultace, supervizování in-house tvorby strategie, mentorování jejich juniorů nebo proškolení týmu, aby si vše zvládli dělat sami. Možností je mnoho, můžete je mezi sebou kombinovat, můžou na sebe navazovat.

3. Je na to klient ready?

Většina klientů přichází s požadavkem na správu sociálních sítí. U mnoha z nich pak ale brzy zjistíte, že mají daleko vážnější problémy k řešení a sítě pouze zrcadlí celou situaci. Nepotřebují tedy „opravovat“ sítě, ale spravit to, na co sítě jen poukazují. Nefungující sítě jsou často jen důsledkem hlubších problémů.

  • Chybí jim byznysová nebo marketingová strategie. Bez těchhle dvou dokumentů se propagace plánuje velmi obtížně.
  • Nemají žádnou strategii pro sociální sítě (takže se nejdřív vrháme na ni).
  • Nefunguje služba/produkt. Značky chtějí často vyřešit, ŽE si lidé stěžují na sítích; dobré je nejdřív zjistit, PROČ si lidé stěžují, a situaci řešit. Sítě blbej produkt nepřemalujou.
  • Mají příliš nezkušený tým, tzn. sítě by fungovaly, kdyby je někdo dobře obsluhoval.
  • Klient sítě vůbec nepotřebuje (např. tam není jeho cílovka nebo je efektivnější na cílovku cílit někde jinde). Chce je mít pouze proto, že je mají všichni.
  • Klient sítě dělat vůbec nechce. Má pocit, že musí, protože je používají všichni.

Zvažte, jestli je pro klienta vhodné makat hned na sítích, jestli náhodou nepotřebuje dřív vyřešit nějaká patra pod tím, protože – přiznejme si – sítě jsou takovou třešničkou na dortu. Je to jen jedna část propagace, což je jenom jedna část marketingu. Stojí ty ostatní pilíře dostatečně pevně?

💡 Tip od Elišky: Velmi často narážím i na nekompetentní vedení a tím i nulovou či nedostatečnou podporu social media specialistovi (ať už internímu, či externímu). Všechny případy, se kterými jsem se setkala, skončily dříve či později odchodem specialisty. Nefungujícího manažera nevyřeší člověk na sítě. Vede to jen ke stresu, trápení, bezmoci a na konci často i špatné referenci a blbému pocitu specialisty, že to nezvládl a mohl zkusit udělat víc. Pravděpodobně nemohl.

4. Mám na to dost znalostí?

V Česku sice není možné marketing na sociálních sítích vystudovat, nicméně je mnoho možností, jak se u nás v tématu neustále vzdělávat a zlepšovat. Podívejte se třeba na velký přehled kurzů social media marketingu. Možností je dneska nepřeberně, jsou tu kurzy české i zahraniční, placené i zdarma, online i offline. Na to, abyste se stali (v teorii) experty na sociální sítě, dneska nemusíte opustit gauč, většina věcí jde dohledat a studovat online.

Jedna z nejlepších rad, které se na volné noze držím a která mi ušetřila moře trápení, je: Říkej, co neumíš. Většina z nás totiž chodí a říká, co umí, lákáme klienty na své dovednosti a znalosti. Já na prvním setkání většinu času klientovi otevřeně říkám, co vše neumím. A nestydím se za to. Jsem profík na jednu dvě konkrétní věci, ale není v mých silách obsáhnout 11 profesí, které se dnes o profily na sítích starají. Jo, jedenáct, ale k tomu se ještě dostaneme.

💡 Tip od Kristýny Juráškové, spoluzakladatelka agentury We Are Signature: Hledejte kvalitní kurzy, abyste se dál vzdělávali, a snažte se posouvat dopředu. Můj tip je najít si v marketingu svou oblast, ve které se budete dál profilovat. Nebuďte „Ferda Mravenec“, který stíhá sledovat trendy, zvládá dokonale grafiku, nastavení kampaní i psaní textů s lehkostí. A hlavně se nenechte zlanařit od různých vzdálených příbuzných a známých, že potřebujete přece reference, tak byste mohli ten marketing pro ně nějak udělat i zadarmo. 

5. Co všechno chtějí?

Zjistěte, co všechno klient potřebuje. Velmi zjednodušeně: můžete mít na starost strategii, tvorbu obsahu, distribuci obsahu, zákaznickou péči nebo kampaně. Pokud klient poptává kompletní správu profilů, často sám neví, co přesně do ní spadá. Je tedy na vás získat odpovědi na tyhle otázky: 

  • O kolik profilů se jedná?
  • Jak velké a aktivní jsou komunity na daných profilech?
  • Jak velká a populární je to značka?
  • Co je cílem aktivit na sítích? Jaká jsou KPI?
  • Má klient strategii, nebo ji budete teprve tvořit?
  • Má nastavený tone-of-voice, nebo ho budete tvořit?
  • Co klient dodá a co musíte vytvořit vy? Dodá vizuály a grafické podklady? Fotky? Texty? Videa? Očekává se od vás, že to vše budete vytvářet? 
  • Bude si dělat customer care sám? Nebo očekává support od vás? Očekává péči 24/7?
  • Máte se starat i o mediální plánování a reklamní kampaně?
  • Očekává se od vás i kreativa kampaní, nebo mají vlastního idea makera či marketéra?
  • Jak budete řešit krizové situace?
  • Má klient nějaké experty in-house, nebo máte zařídit i další dodavatele?
  • Jak a komu budete reportovat výsledky?

Zjistěte, za co všechno budete měsíčně odpovědni. Z toho následně odvodíte, jak časově náročný klient to bude. A k tomu ještě tři věci:

  • Čím větší a aktivnější je komunita, tím více je s ní práce. I přesto je každá komunita různě náročná na pozornost a péči, proto nejde od stolu říct, že např. péče o 350 000 sledujících zabere tolik a tolik hodin. Komunity jsou různě aktivní, populární, kontroverzní, stmelené atd. Je dobré se podívat do dat (nebo alespoň projet profily, komentáře a zprávy několik měsíců zpět), abyste získali představu o náročnosti customer care.
  • Klienti jsou také různě nároční. S některými strávíte hodiny měsíčně mimo výše naceněné položky – debatami, poradami, vyhodnocováním, vysvětlováním, papírováním a tak dále. Někteří klienti vyžadují, abyste řešili věci i o večerech, víkendech nebo svátcích, jiní respektují nine-to-five.
  • Obzvláště u větších klientů budete v jakési neustálé pohotovosti i v době, kdy zrovna nebudete dělat nic. Při správě sítí v práci většinu času jste i nejste – zrovna se sice nemusí nic dít, ale jste neustále připraveni v případě nějaké šlamastyky zasáhnout. To je extrémně náročné na psychiku, nepodceňte to. Vypadá to jako prkotina, ale pokud to děláte sami a nejste zastupitelní, po půl roce vás začne štvát, že nemůžete na víkend odjet na místa, kde není signál, nebo že se jednou za rok nemůžete večer pořádně ztřískat. (Protože kdyby se na profilech něco dělo, vožralý to nevyřešíte. Nebo aspoň já teda ne :D)

💡 Tip od Petry Jankovičové, zakladatelky agentury Triad: Nechte si rezervu minimálně 10 %, ideálně 20 %. Pokud budete svou práci dělat dobře, komunita bude rychle růst a poroste i objem práce. Pokud si dáte dostatečný buffer, můžete zkvalitňovat službu a nepotřebujete každý měsíc vyjednávat o stokorunách. Pozor, rezerva ale není klamání klienta. Doporučuju dát rezervu transparentně do rozpočtu a pravidelně vyhodnocovat. Po nějaké době můžete kapacity vyhodnotit a nabídnout klientovi, že můžete nevyčerpanou rezervu využít k jeho prospěchu. 

6. Zvládnu to sám?

Na jednom profilu většinou pracuje 3 až 5 lidí, resp. profesí. Pokud dělám větší značky, spolupracuje nás na správě profilů většinou až jedenáct. Nikdo to samozřejmě neděláme na full-time, ale všichni se svou specializací na tvorbě a distribuci obsahu nějak podílíme. Většinou se kolem toho motá:

  • idea maker / art director
  • obsahový stratég 
  • copywriter
  • account / projektový manažer
  • mediální plánovač
  • reklamní expert
  • grafik / motion designer
  • fotograf
  • video maker
  • community manager
  • influencer specialist

Nárazově vám do procesů samozřejmě spadávají (podle potřeb a velikosti značky) také další profese, které vám budou pomáhat vytvářet lepší obsah (stylista, ilustrátor atd.), vytvářet ho správně (specialista na autorské právo) nebo ho šířit za hranice vašich sítí (např. webař, bloger atd.).

Na správu menších profilů nepotřebujete všechny profese, základy jednotlivých profesí zvládne pokrýt daleko menší tým, například 2 až 3 lidé. Pro lepší představu: já se sítěmi posledních 15 let živím, je to moje hlavní pracovní náplň, i přesto k sobě vždy najímám tým minimálně 2 lidí. Pro každého klienta si sestavím tým, kde je fotograf/ka, grafik/grafička a reklamní expert/ka, protože tyto tři profese neovládám dostatečně dobře na to, abych si za ně nechala platit. Jasně, základní věci uděláte v Canvě, ale i ta má svoje limity. :-) Zvažte, koho případně přibrat do týmu. Učit se za pochodu základy 11 profesí je opravdu náročné a často dražší než si k sobě přibrat jednoho dva lidi.

Podle toho, co vše budete muset pro klienta dělat, ať už sami, nebo s někým, práci naceňte. A přihoďte k tomu rezervu, abyste se z toho v případě komplikací nezvencli.

💡 Tip od Iva Bednáře z Obsahové agentury: Dáváme zvlášť časový odhad pro tvorbu příspěvků, grafiku, revizi, pravidelné konzultace, community management, tvorbu reklamních kampaní, reporting a projektové řízení. Mezi jednorázové činnosti s naceněním zvlášť patří tvorba strategie, založení profilů na sociálních sítích, grafický manuál pro obsah. I nejzákladnější správa v rozsahu 1 až 2 příspěvky týdně s grafikou, obstaráním community managementu a alespoň základní správou a tvorbou reklamních kampaní s vyhodnocením zabere za měsíc odhadem okolo 20 hodin práce. Záleží, za kolik kalkulujete hodinu práce, ale je jasné, že v řádu tisíců se správa jedné sítě rozhodně nepohybuje.  

7. Umím si to spočítat?

Pokud už víte, co klient potřebuje, a máte zmapované, co umíte vy (a tím pádem i koho potřebujete případně do týmu přibrat), můžete si spočítat, kolik byste si za svou práci měli říct.

💡 TIP od marketingové specialistky Madly Čevelové: Když jsem v oboru nový, začínat na nižší ceně mi přijde v pořádku. Chyba je se na ní zaseknout. Na začátku doporučuju udělat čtyři věci:

  1. Spočítejte si minimální hodinovou sazbu. Tu získám tak, že vydělím částku, kterou chci měsíčně vydělat, počtem hodin, které mám na práci. Je potřeba si uvědomit, že ne všechny hodiny můžu někomu vyfakturovat. Pořád mi zbývá tzv. obslužnost, což je administrativa, účetnictví, vlastní marketing a vzdělávání.
  2. Udělejte si průzkum trhu a konkurence. Tím získám takzvanou kotvu neboli rámcovou představu, v jakém cenovém rozmezí se služby, které chci nabízet, pohybují.
  3. Nastavte  si dopředu milník, kdy cenu přehodnotíte. Může být časový (třeba za půl roku), ale lepší je výkonový (až úspěšně dokončím 7 zakázek, až napíšu 100 normostran, až budu mít 5 referencí…).
  4. Průběžně sledujte, jak moc jste vytížení, jaký máte ze své ceny pocit (jsem s ní v souladu?), a jestli přitahujete klienty, kterým viditelně a měřitelně přinášíte hodnotu a s nimiž je radost pracovat.

8. Umím si říct o peníze?

Víte, co vás to bude stát času a energie a kolik byste si za to měli říct? Bohužel ještě pořád nemáte vyhráno. To, že víte, kolik si máte za práci říct, ještě neznamená, že si o to říct umíte. Pamatuju si na jeden moment Robertova školení v podnikání na volné noze, kdy jsme probírali cenotvorbu a sdíleli zkušenosti, tipy a rady. Jeden z účastníků řekl něco, na co si vzpomenu pokaždé, když něco naceňuju: 

Zvedej cenu, dokud tě nepřestanou poptávat divný lidi. 

Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří vědí, jak je jejich práce časově náročná, vědí, kolik jim zabere úsilí a kolik museli investovat do toho, aby ji mohli odvádět, vědí, kolik chtějí vydělávat atd. Prostě umí si svoje ohodnocení spočítat. Nicméně když to udělají a podívají se na výslednou částku, která jim z toho všeho vyjde, leknou se a řeknou si: To si za to říct rozhodně nemůžu! 

Skvěle to vystihuje Madla Čevelová, která k tomu říká: „Nízká cena je důvod k hrdosti maximálně v sériové výrobě. Pokud nabízím služby nebo vyrábím vysoce personalizované produkty na míru, nízká cena o mně říká hlavně to, že si neumím říct o peníze za svou práci. A pravděpodobně mám problém se sebehodnotou.“ 

💡 Tip od Roberta Vlacha: Spousta freelancerů dělá první poslední pro své klienty, což je samozřejmě správně. Při tom pak ale někdy zapomínají na prosazování vlastních zájmů — jako je třeba právě dostat dobře zaplaceno a nastavit spolupráci tak, aby dávala smysl. Každý obchod a každá spolupráce má přinejmenším dvě strany. Někdo by měl rozhodně hájit tu vaši a klient to nejspíš nebude. To znamená, že byste měli pravidelně otevírat otázku, co od spolupráce očekáváte vy a to včetně ohodnocení vaší práce. Pokud jste na volné noze, nejste svým klientům žádným způsobem podřízeni. Navzdory tomu, co vás odlišuje, jste rovnocennými partnery, a to vás rozhodně opravňuje ke kultivované komunikaci narovinu.

9. Je cena adekvátní mé situaci?

Nebo jinak: Jak dobří jste v pricingu? Robert Vlach ve své knize říká, že cena je sdělení, nosič informace. Většina z nás freelancerů je ráda, když má cenu nějak danou, a zvedáme ji jen v případě, že jsme přetížení. No přesně takhle to v ideálním vesmíru být nemá. Cena za vaše služby se hýbe a měli byste s ní neustále pracovat a pravidelně ji monitorovat” jestli je stále nastavená správně a jestli byste s ní neměli hnout. (A vaše maximální vytíženost by měla být 80 % vaší pracovní kapacity.)

💡 Tip od Roberta Vlacha: Nezávislý profesionál by měl mít se svou cenou intimní vztah. Měl by o ni pečovat, dotýkat se jí a sledovat, jak se drobné změny a naceňování promítají do reakce zákazníků. Co doporučuji jako základní strategii? Tak především více vnímat souvislosti mezi:

  1. cenou a poptávkou, 
  2. cenou a časovou vytížeností, 
  3. cenou a tím, co o vás říká zákazníkům.
     

10. Jak chci platit?

Když máte zmapovanou celou situaci, můžete se zamyslet nad tím, jakou formu spolupráce chcete navázat. Budete spolupracovat v rámci měsíčního feečka, balíčků, hodinovky, success feečka? Za kompletní správu profilů je běžné měsíční fee, více práce se často schová ve feečku (v rezervě) nebo se naceňuje jako konzultace.

💡 Tip od Petry Jankovičové: V rámci měsíčního fee je důležité jasně, strukturovaně a podrobně rozepsat, co obsahuje a kolik času přibližně strávíte na daných činnostech. Nezapomeňte, že je třeba také reportovat a vyhodnocovat, jestli se plní to, co jste klientovi slíbili, a naopak – jestli práce není mnohonásobně  více. Dobré je vyhodnocovat kvartálně, abyste se nemuseli každý měsíc o něčem dohadovat. Důležité je sledovat, jestli jsou případná vychýlení ojedinělá,  nebo trend. Většinou tolerujeme odchylku od plánu plus minus 10 %.

11. Mám všechny podklady?

Klienti se mě na školeních často ptají, jak poznají dobrého social media specialistu. A já vždycky říkám: Poznáte ho tak, že se vás ptá na hodně věcí. Takže co potřebujete vytáhnout z klienta, abyste mohli začít něco dělat:

  • byznysovou strategii (alespoň do ní moct nahlédnout)
  • marketingovou strategii (alespoň do ní moct nahlédnout)
  • brand manuál
  • social media strategii 
  • Pokud ještě není vytvořená SM strategie, musíte mít v ruce aspoň:
    • cílovky a segmentace
    • tone-of-voice
    • KPI
    • Přístupy do analytics (abyste si závěry z dat udělali sami)

💡 Tip od Elišky: Jedna z největších red flags při výběru dodavatele na správu vašich sítí je, že si ten člověk nevyžádá žádné podklady: nechce žádná data, nepotřebuje strategii (ani do ní nahlédnout, ani ji vytvořit), na nic se neptá, nezkoumá výsledky, neptá se na learnings. Prostě začne hned vytvářet obsah. Tak od toho rychle pryč, to nemůže dopadnout dobře.

12. Jde to dělat efektivněji?

Taková bonusová otázka. Nesouvisí přímo s pricingem, nicméně je dost důležitá. Vždycky to jde dělat lépe a efektivněji. Junioři většinou spálí nejvíc času na tom, že pracují neefektivně. Práci social media manažera si ale jde v mnohém zjednodušit a zefektivnit, třeba těmahle pár tipama:

  • Vyberte si hned na začátku vhodné nástroje. Existují nástroje na monitoring, reporting, plánování, grafiku, videa, trackování času, všechno. V členské sekci už na vás čeká seznam.
  • Pracujte v blocích. Věnujte jedno dopoledne nebo den v měsíci tomu, že vytvoříte všechny texty, jednou za dva měsíce si udělejte den dva, kdy nafotíte a natočíte všechny audiovizuální materiály na pár měsíců dopředu.
  • Máte-li víc klientů, opět seskupte stejné činnosti k sobě – focení udělejte pro všechny klienty v jeden den (je-li to možné), vytvářejte  texty, reporty atd. v jeden den.
  • Udělejte si strategii. Na začátku vás to sice zbrzdí, ale následující měsíce až roky vám to bude šetřit čas. Nebudete muset přemýšlet nad tím, co a jak se má dít, co komu a proč máte říkat, vše bude jasné. Ušetříte tak  mraky času.
  • Plánujte dopředu. Většina klientů funguje na měsíčním postovacím plánu. Díky tomu se v rámci měsíce máte čas nadechnout, soustředit se na community management, vytváření kampaní nebo se třeba věnovat i jiné práci. :-) Vaši práci také neohrozí žádná „nenadálost“, jako například nemoc. Pokud pracujete pro FMCG, naplánujte brandové a komunitní posty, ty aktuální do postovacího plánu doplňujte.
  • Rozvrhněte si měsíční workflow a dejte si (nebo týmu) jasné deadliny, dokdy má být připravený obsah na další měsíc, dokdy je hotový report a vyhodnocení atd. Nebudete-li v rámci měsíce v hasicím módu (Ježiši, dneska se musí něco dát na Facebook!), získáte spoustu prostoru na vymýšlení skvělých věcí.

💡 Tip od Jaroslava Faltuse, CEO agentury Influencer.cz: Zefektivnit svou práci vám pomůžou například i tyhle čtyři věci:

  1. Recyklace obsahu. Něco, co fungovalo před rokem, klidně zopakujeme, lidi už to zapomněli, a když už to jednou fungovalo, bude to fungovat zase, jen se to lehce aktualizuje.
  2. Při produkci obsahu (focení, video) dělejte věci na delší časové období dopředu.
  3. Využijte rozhovory s lidmi ve firmě, kteří nejsou namočení v marketingu, ale rozumí tématu/produktu. Často z toho vznikne velké množství dobrého obsahu za relativně krátký čas.
  4. Definujte si obsahové rubriky — pravidelně se opakující časově nesenzitivní příspěvky na podobné téma (humans of, throwback thursday, fotka týdne atd.) K nim se pak dají shromáždit podklady na dlouho dopředu a nachystat ten obsah na několik týdnů. Zároveň uživatelé na tuto pravidelnost reagují většinou pozitivně. 

Snad vám tenhle malý návod pomůže získat více osvícených klientů, kteří si budou vážit  vaší práce. A snad díky tomuhle návodu zahlídnete, jak utéct z křeččího kolečka nízkých cen a jak dlouhodobě zvyšovat svou cenu a hodnotu na trhu.